Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vytvořilo projekt 22% k rovnosti, který se zabývá problematikou nerovného odměňování a jejího dopadu na jednotlivce, rodiny i firmy. Pro účast v týmu jsem byl osloven členkou Genderové expertní komory.
Během 18 měsíců jsem se podílel na vytváření metodiky pro inspektory a inspektorky ze Státního úřadu inspekce práce, která by jim pomohla účelně kontrolovat rovnost odměňování definovanou v zákoníku práce. Spolupráce probíhala formou pracovních skupin, které jsem koordinoval. Zastoupeni byli lidé z ministerstva, ze Státního úřadu inspekce práce, z neziskových organizací a přítomni byli i lidé z úřadu Veřejného ochránce práv. Snažili jsme se zvýšit povědomí o tom, co je to vlastně genderový mzdový rozdíl a jak vzniká. Ukázalo se, že expertíza, kterou členové a členky naší komory disponují, na ministerstvu chyběla a naše spolupráce se ukázala být prospěšnou.
Oceňuji, že ministerstvo tento projekt připravilo, že iniciovalo vznik metodiky. Ministerstvo má velké možnosti, jak reálně posouvat věc k lepšímu. Státní úřad inspekce práce je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je může úkolovat a oni mají povinnost to vykonat. Získal jsem tím také možnost navázat kontakty se zástupci/kyněmi úřadu Veřejného ochránce práv, který považuji za jednu z mála institucí našeho státu, která má skutečnou motivaci diskriminaci na základě pohlaví řešit.
Už řadu let přednáším dvakrát ročně základy genderových studií v rámci školení pro úřednice a úředníky Magistrátu hl. m. Prahy. Vesměs mám se školením velmi pozitivní zkušenosti. Poptávka po spolupráci přišla už před nějakými osmi lety, a to od Evy Ferrarové (rovněž členky komory), která tehdy pracovala na magistrátu.
Moje přednáška je součástí celodenního školení pro 10–20 úředníků a úřednic. Úvod do genderové problematiky trvá asi hodinu a půl a navazují na něj praktické bloky o prosazování genderové rovnosti, které vedou další členky komory, jako např. Linda Sokačová.
Téma genderu je přijímáno vesměs dobře, jen se občas objeví nějaký skeptik, ale to není na škodu. Semináře to oživí. Protože s magistrátem nad rámec školení nepřicházím prakticky vůbec do styku, nemohu přesně posoudit, jaký dopad má přednáška má. Navenek žádné velké změny nevidím, ale každý, kdo o problematice něco ví, může znamenat změnu.
Jménem Otevřené společnosti, organizace, ve které pracuji, jsem oslovil města Buštěhrad a Třebíč s nabídkou spolupráce. Ta byla pozitivně přijata.
V současné době (prosinec 2018) v rámci projektu Jak vyrovnat šance žen a mužů (financovaného Úřadem vlády ČR v rámci aktivit souvisejících s implementací Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na leta 2014–2020) společně s Fórem 50 % realizujeme v obou městech aktivity známé z metodiky genderového auditu. Součástí je například analýza dokumentů či analýza činnosti městského úřadu. Identifikujeme problémy a navrhujeme řešení, která budeme následně zavádět. Součástí jsou i veřejná setkání s obyvateli obou měst.
Spolupráce s městem Třebíč je příkladem skutečně dobré praxe. Je vidět, že se genderovým tématům věnují. Zaměstnankyně a zaměstnanci tam jsou spokojeni, téma neshazují, je pozitivně přijímané. Spolupráce je výborná. My si tím zároveň také ověřujeme, zda a jak naše návrhy fungují.
Tomáš Pavlas
Analýza genderových aspektů komunikace pro Českou rozvojovou agenturu
Českou rozvojovou agenturou (ČRA) jsem byla oslovena, abych se zapojila do projektu „Rovnost žen a mužů v české zahraniční politice a rozvojové spolupráci“ jako analytička komunikace genderové rovnosti v zahraniční rozvojové spolupráci.
Analýze jsem se věnovala od podzimu 2017 do podzimu 2018 a jejím cílem bylo pro vnitřní potřebu agentury analyzovat genderové aspekty její veřejné komunikace (obsahová analýza tiskových zpráv, aktualit na webu agentury, profil na sociální síti Facebook, výroční zpráva), a dále zmapovat postoje organizací realizujících zahraniční rozvojovou spolupráci k genderové tematice a získat jejich zpětnou vazbu k požadavkům ČRA v této oblasti. Výzkum měl přispět ke zlepšení problematické komunikace ČRA s implementátory zahraniční rozvojové spolupráce o genderové rovnosti.
Genderová analýza obsahů veřejné komunikace pomohla ČRA lépe zhodnotit vlastní potenciál pro větší genderovou citlivost v komunikaci s veřejností. Hloubkové rozhovory se zástupkyněmi a zástupci realizujících organizací přispěly k identifikaci klíčových oblastí, v nichž agentura může spolu s realizátory posílit genderově specifické zaměření rozvojových projektů.
